Tanec Blues

Blues Dance, tanec na bluesovou hudbu.

Blues jako hudba může být pomalá a intimní, ale taky divoká a energická, a to samé platí i pro Blues – tanec. Ve svých počátcích odkazoval na africké kořeny otroků a jejich potomků v Novém světe, na jejich stesky a radosti na počátku minulého století, aby se pak vydal vlastní cestou. Živelný v zakouřených nálevnách segregovaných amerických černochů, elegantní v honosných meziválečných tančírnách. Vliv dalších tanečních stylů jako swing nebo tango a moderní přístup k tanci obecně pak přináší Blues tak jak se tancuje v Americe i ve zbytku světa dnes (a který s otupělou verzí z tanečních v Čechách a na Slovensku nemá v podstatě nic společného).

Charakteristika Blues jako tance, nebo-li to co jej dělá tím čím je, není tvořena souhrnem komplikovaných otoček, ale leží o úroveň níž, v jednotlivých pohybech, v postoji, v celkové estetice. Uvolněný postoj, rytmický „pulz“, který je neustále přítomný, a izolované pohyby a protipohyby různých částí těla, které pak vytvářejí základní prvky na kterých tanec stavíme.

Blues se typicky tančí v páru, kdy jeden (leader) vede druhého (follower). Tradičně muž vede ženu, ale běžné jsou i jiné kombinace nebo tanec sólo. Follower tedy vnímá leadera a následuje jeho vedení – ale nejenom to. Sám/sama vnáší do tance nové prvky, pohyby, styling, které zpětně leadera inspirují a společně pak tančí Blues jako rovnocenní partneři…

…v těsném spojení s hudbou. Blues není náhodná série nadrilovaných pohybů a otoček, kde muzika někde v pozadí slouží jako pouhý metronom co udává rytmus. Právě naopak! Skladba, která začne introvertním úvodem, pak přejde do energického refrénu, a poté si jeden z nástrojů vezme hravé sólo… to vše se v tanci odráží. Když připustíme, že leader vede followera – tak pak hudba vede leadera.

Tanec Blues nabízí širokou paletu emocí, dynamiku i rozlet, ale i jemnost a intimitu. Nechte se jím pohltit také vy…